Po dlouhém bloudění jsme se zastavili. Na konci chodby ve slepé uličce.
Měl jsem zde svého průvodce. Hledali jsme pokračování, nějaké tajné dveře.
Na levé zdi se mi podařilo nahmatat skrytý mechanismus. Tím jsem otevřel cestu do velkého sálu. Vypadalo to tam jako v muzeu. Panovalo zde zádumčivé pološero. Vitríny nasvícené bodovými světly a pod skly vystavené předměty neznámého užití, nástroje a přístroje. Většina předmětů byla vyvedena v malých velikostech s podrobnými detaily.
Na stěně protilehlé ke vstupu visely těžké závěsy z tmavé látky. Obešel jsem místnost kolem dokola. V pravém rohu pod závěsy zel otvor klimatizační šachty. Možná že to byl jen prostý spojovací tunel pro trpaslíky.
Vidím kočku pronásledovanou velkým pavoukem. Vylekal jsem se, když se ten ohavný pavouk rozeběhnul za mnou. Zdál se být v ráži a velmi cílevědomý. Strach ze mě vyždímal poslední zbytky snové pozornosti a úzkostný výkřik mě katapultoval do světa bdění.
Ursus Domesticus - Dreamer 
Vidím, že dokážeš ještě snít. Můj poslední sen byl moc ošklivý na to, aby se mi o něm chtělo psát nebo mluvit. Prý sny odrážejí realitu, uvolňují to, co se v člověku za určitý čas nastřádá, podvědomě to z něj v podobě snů se postupně uvolňuje. Zřejmě na takové věci existují i obory zabývající se jejich výkladem. Ať už vědecké nebo babské. Tím myslím takové ty vykladačky snů. Nepotřebuji ke svým snům snář, vím sama moc dobře, co znamenají a o některých se mi skutečně nechce psát ani mluvit – byly by nejspíš špatně pochopeny, tak jako mnoho jiných věcí, které člověk někdy udělá a které si jiní lidé vykládají každý podle svého (většinou je interpretují chybně, neboť neznají vzájemné souvislosti a nemají osobní zkušenost s konkrétní věcí. Tím myslím, že interpretují něco, co znají pouze z doslechu, co jim sdělil někdo jiný, který to také neprožil a pouze opakuje to, co řekli jiní. Někdy si v téhle souvislosti vzpomenu na Agathu Christie a její slečnu Marplovou a Hercule Poirota). Myslím, že ty pochopíš, o čem ti tady teď píši. Vše se dá zneužít, i sny jiných lidí.
Děkuji za komentář. Jsem si moc dobře vědom úskalí vlastní interpretace snů, zvláště používá li člověk určitý rámec. Chybou je mít takový rámec za dokonalé věčné dogma.
Chybou je namlouvat si, že by nějakým způsobem mohlo cokoliv fungovat, byť by to znělo sebekrásněji a slibovalo zázraky. Nic z toho co není ověřeno vlastní zkušeností nemá cenu, byť by podkladem věrohodnosti bylo sebegeniálnější literární dílo. Je to dáno mým osobním zalíbením používat popisný styl, jaký v současnosti používám. Byla to má svobodná volba nepoužít výklad snáře, výklad Freudovské či Jungiánské školy. Snění je moje volba, můj způsob, jak vyjádřit svůj život.
Gnote Seauton